Ráno nás přivítalo zatažené nebe s občasným deštíkem. Jenomže hobiti nejsou z cukru a dnes byl den D nebo spíš B jako bazén. A tak jsme se dopoledne vybavili krom plavek také pláštěnkami (které nakokec nebyly potřeba), obdrželi od paní Galadriel elfský chléb Lembas (paní Galadriel nás asi zná lépe než si myslíme, protože ke chlebu přiložila i pochutinu nápadně připomínající řízek) a vyrazili na dlouho pouť. Okolo poledne, po několika hrách, brodech a kopcích jsem dorazili do země zaslíbené. Měřín. Nezkušený čtenář tohoto blogu by si teď mohl pomyslet, co je na tom bazénu tak zajímavého. Odpovědí by mohlo být tobogán, divoká řeka, vířivka, skokánky, dovádění v bazény... Ale není. To opravdu opravdu zajímavé je bazénová recepce, kde se dají zakoupit chipsy, zmrzliny, koly a bůh ví co ještě. Teď už vás asi moc nepřekvapí, že večeře moc úspěšná nebyla.
Zato po večeři nastal další zvrat! zajali nás Sarumanovi skřeti. Někteří to brali nelibě a tězce proti nadvládě skřetů protestovali, jiní pod cizí vlajku přestupili skoro až moc rychle. Já ale nemám strach, Aragorn nás v tom určitě nenechá.