Vesmírní dobrodruzi

Den 0 - Verbování

Příjezd vesmírných dobrodruhů byl naplánován mezi druhou a pátou. Někteří nedočkavci klepali na dveře ubytovny již brzy po poledni, jiní zase dojížděli s jazykem na vestě (jako já), protože nečekali, že štěchovická magistrála bude neprůjezdná a budou se muset klikatit jinými cestami z úplně opačné strany.

Poté, co se dobrodruzi navzájem seznámili a načerpali energii z rohlíků a buřtguláše, začalo verbování do armády proti robotí nadvládě. Skupinky dětí přicházely k výběrové komisi, která měla za úkol posoudit, zda jsou vhodnými adepty do našich řad. Součástí byly například oční testy u Jirky a taky psychoanalýza u Tomáše, který zjišťoval, kdo má jaké silné stránky a slabé stránky.

Zatím to podle výsledků dotazníku vypadá, že tu máme kupu pozitivních, empatických a vtipných dětí – jak se samy popsaly. Někteří také uvedli, že jsou trochu líní a neradi běhají, nicméně to se brzy změní, protože v armádě se nikdo nemůže poflakovat!

Hlavní stanoviště měl Lulu, který zkoušel fyzickou zdatnost a ohebnost a dával všem takové rady, že by se za ně ani Olga Šípková nemusela stydět. Při testu se zaměřoval hlavně na správnou techniku dřepu, takže vždy začal s tím, že to „bylo dobré, ale měl bych nějaké typy a triky“, načež začal s výkladem, jak správně na to.

Výsledkem pak byla různá zajímavá provedení tohoto cviku, která jsem od svého stanoviště s otisky prstů pozorovala. U někoho snaha o správný dřep vypadala jako scénický tanec k Jožinovi z bažin, u někoho jako trénink skoků na lyžích a často se objevila i ztuhlá grimasa v obličeji až to vypadalo jako nácvik na konání potřeby v lese.

Dřepy a nejen ty dopilujeme ještě zítra, takže dobrou noc, sbírejte síly!

Terezka

Fotoalbum Videoblog