Vesmírní dobrodruzi

Den 9 – Cestování časoprostorem

Tak jsem po dni zesíleného přátelství s černým čajem opět tady! Jak již vám David povyprávěl, tak jsme se dostali do pěkné šlamastiky, protože už jsme proti robotům prakticky bezmocní. Nicméně je tu ještě ten včerejší deník, který nás dovedl až k získání formule umožňující cestování v čase a dimenzích. Náhoda? Nemyslím si. Kdo by letos v létě odolal možnosti cestovat? Asi nikdo.

Cesta (krycí jméno Orienťák) byla poněkud komplikovaná, takže se pohodlně usaďte a čtěte pozorně:
Nejprve se dobrodruzi dostali do jiné dimenze k Pepovi (Josef Posed Opresor, pamatujete přece…), který je po zapamatování jednoduché choreografie poslal do dimenze k profesoru Dobrosorovi. Ten zase děti nechal luštit lingvistické hlavolamy a také jim řekl, že roboty je možné porazit, pokud by se jim do softwaru přidala část kódu, která by zařídila, aby měli roboti rádi lidi.

Velice důležité bylo zastaveníčko u profesora Okursora v okurkové dimenzi, který dětem předal deník, neméně důležitá byla také zastávka u profesora před třemi lety, který dětem dal své video o stvoření robotů a samozřejmě podstatná byla i zastávka u profesora Láskosora, který dětem předal část kódu, o níž mluvil profesor Dobrosor (k přeprogramování na robomilné roboty).

No a teď musely děti zapojit všechny své mozkové závity, aby jim došlo, že mění minulost a že všechno, co nás dosud potkalo, zařídily ony samy v dnešní hře cestování v čase, a to následovně:

Po přesunu na další stanoviště, a to na planetu Robouda (čas: včera) bylo potřeba zanechat tu již zmíněný deník, protože tento deník jsme včera na Roboudě skutečně našli (viz včerejší blog). Hned na dalším stanovišti byl velitel odboje, kterému bylo potřeba předat video o sestrojení robotů z třetího stanoviště, protože video o sestavení robotů jsme od vedení dostali a shlédli hned první den naší mise (díky VR brýlím). Vzhledem k tomu, že jsme deník včera skutečně našli a video první den shlédli, je jasné, že nejeden z našich dobrodruhů na tohle skutečně přišel a minulost změnil.

No a pak tu byli i méně podstatné dimenze, jako třeba ta z dob dinosaurů, kde dobrodruzi poznávali vesmírná tělesa a díky správnému splnění úkolu pak byli schopni k zemi přitáhnout nějaký asi deseti kilometrový meteor či co a poslat ho někam na Mexiko. No říkám, nic podstatného…

A kdo to zvládnul nejlépe? Adam C. Hodně ale pomohly osobní vesmírné lodě (za body z osobního hodnocení), jejichž spešální vlastnosti poskytovaly výhody na stanovištích (kdo měl radar, měl to lepší při poznávání planet apod.). No a co zbývá na zítřek? No dostat se do robotího softwaru a trošičku jej poopravit. Tak hezké sny, nabírejte síly!

BlogTerka

Fotoalbum